|
|
Vliv stárnutí, ročního období a teploty na práh bolesti u laboratorního potkana
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
S bolestí se ve svém životě setkal snad každý živočich. Provádí se mnoho výzkumů v laboratorních podmínkách, abychom zjistili, jak bolest funguje a jak ji dokázat zmírnit či využít v náš prospěch. Naše práce se zaměřila na vliv stárnutí, ročního období, aklimatizace a okolní teploty na termální a mechanický práh bolesti u laboratorního potkana. Zajímalo nás, jak tyto faktory ovlivňují výsledky jednotlivých výzkumů. Ve všech experimentech byli používání samci potkanů kmene Wistar. Termální práh bolesti byl měřen pomocí latence obranné reakce tří částí těla: předních, zadních končetin a ocasu. Mechanický práh bolesti byl měřen pomocí von Freyových vláken a teplota pokožky IR teploměrem. Naše výsledky ukázaly, že: (i) stárnutí organismu ovlivňuje vnímání termálního prahu bolest; (ii) při stárnutí i změně teploty se vyskytuje kraniokaudální distribuce nocicepční citlivosti - přední končetiny mají nižší latenci než zadní končetiny; (iii) termální práh bolesti závisí nepřímo na okolní teplotě a teplotě pokožky; (iv) nevyskytuje se vliv opakovaného měření na nocicepční práh u všech třech částí těla; (v) zadní končetiny a ocas jsou více citlivé na změny okolní teploty než přední končetiny; (vi) mechanický práh bolesti se nemění při změně okolní teploty. Tyto nálezy poukázaly značnou důležitost...
|
|
|
Parametrizace dyskomfortu organismu řidiče a spolujezdce při monotónní zátěži v průběhu jízdy osobním automobilem
Kaucová, Jana ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Veis, Martin (oponent)
Název: Parametrizace dyskomfortu organismu řidiče a spolujezdce při monotónní zátěži v průběhu jízdy osobním automobilem Cíl: Cílem této práce je na základě zrealizované případové studie zjistit možnosti využití vybraných subjektivních a objektivních metod k posouzení dyskomfortu sedu řidiče a spolujezdce při monotónní jízdě osobním automobilem. Metody: Tato práce má povahu deskriptivně - asociačního, kvalitativního výzkumu. V praktické části této práce byly sledovány objektivní parametry dyskomfortu pomocí Mobilního systému pro snímání a vyhodnocení pracovní bezpečnosti a hygieny a subjektivní parametry pomocí Dotazníku tělesné mapy v kombinaci s modifikovanou Borgovou škálou, pro zhodnocení psychického stavu byl použit modifikovaný dotazník POMS. Výsledky: V práci nebyly v rámci subjektivních a objektivních metod, ani v rámci rolí, prokázány podrobnější souvislosti, studie byla příliš ovlivněna vstupujícími faktory a proměnlivostí sledovaných objektivních parametrů. Kožní teplota, vlhkost a tepová frekvence se jeví jako nevhodné pro sledování dyskomfortu sedu v reálných podmínkách, subjektivní metody se jeví jako použitelné v dalším výzkumu. Jejich výsledky ukázaly, že subjektivní pocity dyskomfortu a únava rostly více při jízdě zpět a že pauzou docházelo ke snižování subjektivního dyskomfortu....
|
|
|
Vliv stárnutí, ročního období a teploty na práh bolesti u laboratorního potkana
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
S bolestí se ve svém životě setkal snad každý živočich. Provádí se mnoho výzkumů v laboratorních podmínkách, abychom zjistili, jak bolest funguje a jak ji dokázat zmírnit či využít v náš prospěch. Naše práce se zaměřila na vliv stárnutí, ročního období, aklimatizace a okolní teploty na termální a mechanický práh bolesti u laboratorního potkana. Zajímalo nás, jak tyto faktory ovlivňují výsledky jednotlivých výzkumů. Ve všech experimentech byli používání samci potkanů kmene Wistar. Termální práh bolesti byl měřen pomocí latence obranné reakce tří částí těla: předních, zadních končetin a ocasu. Mechanický práh bolesti byl měřen pomocí von Freyových vláken a teplota pokožky IR teploměrem. Naše výsledky ukázaly, že: (i) stárnutí organismu ovlivňuje vnímání termálního prahu bolest; (ii) při stárnutí i změně teploty se vyskytuje kraniokaudální distribuce nocicepční citlivosti - přední končetiny mají nižší latenci než zadní končetiny; (iii) termální práh bolesti závisí nepřímo na okolní teplotě a teplotě pokožky; (iv) nevyskytuje se vliv opakovaného měření na nocicepční práh u všech třech částí těla; (v) zadní končetiny a ocas jsou více citlivé na změny okolní teploty než přední končetiny; (vi) mechanický práh bolesti se nemění při změně okolní teploty. Tyto nálezy poukázaly značnou důležitost...
|
host ::
RSS.